3ti 4-členných týmů se dává do pohybu, 52 párů plic se snaží udýchat 300m převýšení na první kontrolu...sbíhá dolů, přesedá na kola a vyrá
ží na bikovou etapu.Mapa je zelená jako vojenský ponožky, cesty nevýrazné, takže za jízdy se moc číst nedá. Jenže my si zatím myslíme že jo:-) Až když v zatáčce hledáme kontrolu a zjistíme že jsme ale v úplně jiné zatáčce... někde jsou cesty navíc, někde chybí. Pravidlo č.1: "Nevěř mapě...."Jednu kontrolu nacházíme čistě náhodou, protože zázrakem jedeme kolem, zakreslenou jsme ji měli blbě někde jinde. Takže pravidlo č.2:"....nevěř ani sobě". Pravidlo č.3: "Věř buzole, zhruba vrstevnicím a Turkům(jestli jim ovšem rozumíš:-)"
Další 2 kontroly dobrý...a na 107ku to zase přišlo. Najednou nevíme kde jsme....ale jakože vůbec. Takže nejdřív zkoušíme analyzovat kde se stala chyba. Nacházím místo které zhruba odpovídá vrstevnicemi, ale je tu navíc oproti mapě cesta jako ..kráva...furt nevíme...mírně zevluju, tahám svačinu...Najednou jede auto, místňáci. Hovoříme rukama nohama...ani jedna strana netuší o čem. Nakonec nějak vyplyne, že musíme doleva.
Jedeme, furt netušíme kde jsme, držíme směr na velkou horu u které by měla být kontrola...Pak je to pár kiláků zostra do kopce, mezitím nás stihne poplivat místní schizofrenně-dementně vypadající pán a já mám jasno, psychiatrii opravdu dělat nebudu!
Setmělo se. Jedeme po cestě co vede až ke kontrole, jenže najednou kilák před ní končí. O
Konečně bajková etapa končí, rádi svěřujeme kola do rukou pořadatelům, krátké ro
Kontrola č. 210. Za ní má být canyoning... a taky byl!
Ale to až příště.....
Photos by Mehmet Yagci and Michal Peitz